POTNÍ CHÝŠE (2023)
Mlýn Jamky – Jamky
Mám velkou radost ze společného obřadu. Každý se nějak podílel na přípravě. Hodně mě potěšilo sdílení a modlitby našich studentů, kdy jsem slyšel a cítil, jak vnímají sebe a svět kolem nich. Čeho si váží a co si přejí. Taky z jejich vzájemného přátelství a důvěry. Mám k nim velkou úctu a respekt. Jsou darem pro tento svět. Děkuji ♥
„Bylo to náročný, ale příjemný a jsem ráda, že jsem to prožila“ znělo ve více sdíleních
(měl jsem to až na konci, ale hodně lidí tam nedočte)
Před týdnem jsem postavili chýši, udělali ohniště a připravili oltář.
Tento týden jsme sbírali kameny do chýše. Nasbírali byliny na vývar na polévání kamenů. A ozdobili chýši a oltář.
Celý obřad začíná zapálením a přivítáním ohně mezi náma jako bytosti, díky ní celý obřad může probíhat. V mističce máme směs bylin a každý kdykoliv během obřadu může vzít špetku a hodit jí do ohně s přáním či modlitbou, vzpomínkou na blízkého či poděkováním. Kostru potní chýše oblékáme do hromady dek a koberců a kolem dokola deky zatížíme kameny.
Oheň už má sílu a tak v ohništi stavíme, z větších polen, postýlku pro kameny. Skládáme kameny na postýlku a obalujeme je dřevem, ať jim je pořádně teplo.
Povídáme o historii potní chýše. O významu celého obřadu. O tom, co jak to ude probíhat uvnitř a co je dobré tam dělat či nedělat.
Kameny už jsou červené. Mladší skupina může jít dovnitř. Potom starší skupina.
Do naší potní chýše s jednou vchází a jednou vychází. Až na Elenku, která potřebovala čůrat.
Procházíme čtyřmi branami živlů. Země. Voda. Oheň. Vítr.
Před začátkem každé brány, prosíme ohnivce, aby nám dal žhavý kameny do srdce našeho horkýho domu.
Každou bránu, každý kolo, věnujeme jednomu živlu. Zpíváme mu písně, děkujeme za to, co nám přináší, modlíme se, abychom jej využívali v rovnováze.
Každé kolo sdílíme téma s mluvící holí. Svůj záměr. To, co už nepotřebujeme ve svém životě. Svoji sílu. Cokoliv je teď.
Ve čtvrtém kole už je nám hodně horko a páry a hůř se nám dýchá, někdo by už nejraději odešel, ale ještě dokáže s námi zazpívat píseň. Někdo je v klidu.
Po čtvrtém kole ohnivec otevírá bránu a vítá nás znovu na svět. Ochlazujeme se v potoce. A jíme polévku.
Ráno rozfoukáváme uhlíky a sdílíme kolem ohně své prožitky, poděkování, přání..
Děkuji za společný obřad
A děkuji Václavovi Fuego a Vlastíkovi Ohníkovi za jejich práci, obřady, rady a inspiraci a poctivost.
Krokem času jsme prožili i další obřady..
