MARINGOTKA – PŘÍSTAV JASNĚNKA
Existuje nekonečné množství možností, jak by mohl výsledek vypadat. Ale vy potřebuje jen jednu skutečnou maringotku a tak uděláte dvanácttísicpětsetřicetosm rozhodnutí, až dojedete jen k jediné možnosti.
Příběh o tom, jak jsem svépomocí stavěl domov. Co jsem na stavbu použil a kolik to stálo. Co se mi přitom přihodilo a co bych udělal jinak. Proč jsem se rozhodl to udělal zrvona tak, jak jsem to udělal.
Píšu to jako inspiraci ostatním. Protože mi to hodně pomohlo vidět reálný fotky a popisy jiných lidí. Taky proto, že tahle stránka je o mě a tohle jsem zažil a patří to do mého příběhu. Určitě jsem něco vynechal. Když budete mít nějaké dotazy nebo cokoliv, napište, rád vám odpovím.
S fotkama to není úplně hitovka, protože moc nefotím, tak jsem na to musel hodně myslet, abych si fotil postup a né vždy se to dařilo. Zvlášť ke konci už vůbec.
Stavba probíhala červen 2022 – říjen 2023.
Text je sepsán únor – březen 2024.
Výsledek vypadá takto. Situace před nastěhováním, kde chybí ještě poličky a knihovna a skříňky v kuchyni a stůl a věšáky a dřevník a další věci. Které postupně dodělávám.
Všechno pohledové dřevo natírám fermeží.
0. NÁPAD
1. PLÁN – FINANCE A ČAS
2. PODVOZEK
3. PLÁN – NÁVRH PROSTORU
4. PLÁN – NÁVRH KONSTRUKCE A IZOLACE
5. PLÁN – PŘÍPRAVA DŘEVA
6. UMÍSTĚNÍ PODVOZKU + PLACHTA
7. PODLAHA – konstrukce
8. PLÁNY PODRUHÉ
9. TOVARYŠOVÉ
10. KONSTRUKCE STĚN
11. KROV + STROP
12. HOBRA ZVENKU
13. PLÁŠŤ Z PRKEN
14. PARAPETY VNĚJŠÍ
15. OKNA
16. STŘECHA
17. ELEKTRIKA – rozvadeč a kabely
18. IZOLACE + PAROBRZDA
19. PODLAHA
20. VNITŘNÍ STĚNY – prkna
21. PATRO
22. KAMNA A KOMÍN
23. VNITŘNÍ PARAPETY
24. MOZAIKA
25. VNITŘNÍ STĚNY – hliněné omítky
26. TERASA A DVEŘE
27. ELEKTRIKA – zásuvka, světla
28. KUCHYŇ
29. SCHODY
30. PROVAZOVÉ SPÁRY
X. NÁŘADÍ A ROZPOČET
XX. ZHODNOCENÍ A PLÁNY DO BUDOUCNA
0. NÁPAD
Toho času jsem žil se synem v Praze v zahrádkářský kolonii v Matce Chatce a už léta jsem se chtěl přestěhovat pryč. Ale pořád mi to nešlo vymyslet, jak to udělat. Protože jsem se nechtěl přestěhovat jentak někam, ale za lidma. kde budou lidi, se kterými můžu na místě spolutvořit.
Pak jsem přišel na to, že to nedokážu vymyslet. Zároveň vím, že se to stane, jen nevím jak. Tak jsem začal dělat, co jsem měl zrovna dělat. To bylo opravovat Matku Chatku a stěhování jsem nechal být.
Různými nahodilostmi života jsem se dostal do Jamek, konkrténě na místo, které se teď volá Mlýn Jamky. Kde bylo to místo. Jedno z mála míst, kde bylo možné něco potavit, je hráz rybníka. A bude to maringotka, aby se dala případně přestěhovat. A nechce se mi předělávat starou, protože tam bude spousta věcí, co bych rád měl jinak. I to je možná složitější roubovat to na starou konstrukci. Tudíž ji postvím celou znova.
Postavit maringotku? Nikdy jsem nic tak velkého a komplexního nestavěl. Výzva. Výzvy mám rád. Výzva, kterou vidím jako možnou. Postavím maringotku.
A já jednu maringotku měl už tři roky vyhlídlou..
1. PLÁN – FINANCE A ČAS
Moc peněz jsem tehdy neměl. Vím, že si to budu stavět sám nebo s přáteli. Vím, že budu mít zadarmo od babičky, ale i tak jsem potřeboval dost peněz. Tak jsem poprosil mojí mamku, která mi půjčila. A až prodám Matku Chatku v Praze, tak jí to zas vrátím.
Neměl jsem moc tušení kolik to bude stát, ani jsem nadtím moc nepřemýšlel. Plánoval jsem to, aby to bylo podle mých představ. A věděl jsem, že peníze na to mít budu.
Plán byl, maringotku postavil během, či spíš sprintem, léta. Zároveň jsem měl zázemí na mlýně a tak, když se to o rok protáhlo, zvládli jsme to.
2. PODVOZEK
Maringotka stála v Karlštejně a já okolo ní nějaký čas chodil nahoru do Dvoru Sofie. Byl to zarostlý pozemek, kde byl spíš bordel a nehezká maringotka.
Teď jsem si na ní vzpomněl a našel jsem si na katastru komu patří a kde bydlí a zajel jsem za ním. Starý pán, co tam kdysi plánoval postavit dům. Už i zapomněl, že tam nějakou maringotku má. Klidně mi jí prodá za 5000 Kč.
Nejdřív jsem jí chtěl odtáhnout celou do Jamek a až tady jí odstrojit. Protože už jsem se do Jamek částečně přesunul a měl tu zázemí, kdežto v Karštejně to bude náročnější. Teď si říkám díkybohu, že jsem nenašel nikoho, kdo by byl ochoten takhe velkou a težkou maringotku převést.
Byla půlka června a bylo hrozný vedro. S Vincentem jsme měli asi týden na to jí rozebrat a převést.
Uvnitř a okolo maringotky jsme našli spoustu stavebního materiálu. Pán majitel měl stavební firmu. Hoodně plystyrénu a spostu všeho možnýho. Něco jsem si nechal, ale během těch dní jsem se snažil zbavit toho, co nejvíc. Něco jsem prodal a něco rozdal.
Nejřív jsme osekali křoví kolem dokola. Byla to spousta hlohu, šípku a ostružin. Pak jsme začali vyklízet maringotku. A když to už šlo, tak jsme jí začali rozdělávat. Vincent kladivem, já motorovkou (chudák). Nechali jsme přistavět kontejner a tam všechno házeli. Byla to velká fuška. Bylo vedro. Taky v tom byla nějaká vata, takže nás to všude svědilo. Sousedi si stěžovali na hluk a nechtěli nám půjčit zásuvku na flexu. Nakonec jsem se dohod na místním úřadě, že si jí můžu půjčit tam z nějaké skříňky. Teda až potom, co jsem si to tam píchnul bez zeptání a sousedi zavolali policajty. Vypočítal jsem jim, že když jim dám dvě stovky, tak to fakt stačí.
Abysme neumřeli a Vinc měl chuť něco dál dělat nebo asopň v klidu přežil, tenkrát mu bylo pět let. Tak jsme se aspoň dvakrát denně jezdili koupat do Berounky. Spali jsme nějaký noci u Moniky v Zadní Třebáni a nějaký noci pod hvězdama někde na louce na kopci a pekli něco na ohni. Jeden den jsme si jeli do Prahy odpočinout.
Naplnili jsme celý velký kontejner a shodou náhod ten, co odvážel kontejner má známýho, co nám může odtáhnout ten podvozek. A bydlí vedle ve vesnici.
Díky Petrovi ze Dvoru Sofie, který nám půjčil kompresor a tak jsme mohli nafouknout kola. Aspoň jedno šlo vždycky nafouknout. Je to dvoukolák. A tak jsme mohli podvozek v klidu naložit a odvést o Jamek.
S pánem jsme se dohodli nakonec za maringotku jen 2000 Kč, protože tam bylo spousta bordelu a my jsme to docela dobře uklidili a nechali odvést. Jemu to bylo vlastně jedno a bylo vidět, že mi fandí, tak se mě ještě ptal, za kolik. Já mu řekl, že teda za 3000 Kč a on mi ještě 1000 Kč vrátil ♥
Když to sečtu a odečtu. Prodané věci z maringotky, odvoz odpadu, koupě maringotky, převoz maringotky. Tak mě podvozek vyšel na 4800 Kč.
3. PLÁN – NÁVRH PROSTORU
Už vlastně tak půl roku předtím jsem si stáhnul od Ondřeje Netíka příručku Jak si levně navrhnout a postavit přírodní dům. Což mi hodně pomohlo a děkuji.
Z toho mi vyšlo zatím toto. Elektriku budem mít nataženou s nedalekého mlýna, kde zatím bydlíme. Vodu budem nosit v barelu a budume mít čerpadlo a dřez. Záchod kadibudku venku nebo na mlýně. Sprcha na mlýně. Topení dřevo a kamna.
Dál, že prostor nechci dělit na další místnosti.
Mám podvozek a vím, jak je velký a můžu začít plánovat, jak bude maringotka vypadat. Zjistil jsem si maximální rozměry, aby to mohlo na silnici jen na ohlášení bez blikajícího doprovodu. Tudíž šířka 320 cm a výška 450 cm. A délku jsem zvolil, aby půdorys vyšel do 25 m2. Tudíž délka 780 cm.
Jak bude vypadat interiér? Kde budou okna? Protože ty jsem musel nechat vyrobit.
Tak jsem si narýsoval a vypočítal nějaké plánky. Které vzešli hodně z toho, co jsem získal z příručky od Ondřeje Netíka. Taky jsem dlouhý čas žil se Zuzkou, která studovala architekturu a tak jsem možná něco pochytil. Taky jsem chodil na ČVUT, sice strojní, ale dělat výkresy umím dobře. Z těchto dvou jsem vycházel.
Žádný úplný jasný návrh jsem neměl. Věděl jsem vždy, co teď potřebuju znát a co potřebuju rozhodnout a co potřebuju koupit a co potřebuju udělat a podle toho jsem žil. Plán vždy vycházel z aktuální situace. Dopředu moc plánoval nešlo. Jelikož jsem u spousty věcí vycházel z toho, co zrovna vidím a je.
4. PLÁN – NÁVRH KONSTRUKCE A IZOLACE
Nechal jsem vyrobit okna. O tom, jaké a proč a kde a za kolik povím níže.
Ohledně konstrukce a stavby jsem se radil s Cukym, který už pár malých dřevostaveb postavil a taky mi pomáhal opravovat Matku Chatku. Taky jsem strávil mnoho času na internetu a koumal, jak by to mělo být a vypadat. Na Cukyho popud jsem se rozhodl udělat sloupy dvojité, aby mezi nimi vznika mezera a tu jsem mohl vplnit izolací. Kvůli tepelnému mostu a lepší izolace celkově. Protože dělat dvojitou se mi nechtělo, protože by mi to sebralo hodně prostoru uvnitř. Idea pochází od této stavení firmy Optimalizmus.
Nakonec jsme se rozhodl pro lněnou izolaci. Nechtěl jsem minerální vatu. A ty ostatní mi přišli buď drahý nebo v blbejch formátech. Zvolil jsem největší šířku jaká se vyrábí 160 mm. A mezi trámy mi vyšla šířka 60 mm. Vyrábí jí jen jedna firma a prodávají ji různé eshopy. Já ji kupoval v tomto. Pro snížení tepleného mostu trámů, jsem se rozhodl dát ještě zvenku hobru 22 mm (dřevovláknitá deska bez lepidla).
Nakupoval jsem to přes známého, co má stavební firmu a tak mě dohodl lepší cenu. Celkem mě to stálo 76600 Kč.
Naturizol tl.160 60×120 cm – 101 m2
Naturizol tl.80 60×120 cm – 13 m2 (to jsem se spletl, měl jsem objednat tl. 60, pak jsem to musel složitěji řezat)
STEICO universal 22mm 4PD 2230x600mm – 115 m2
Naturizol vozí v takových pytlích naskládaných na sebe a to celý obalenou folií. Když pán přijel, tak sem se ho ptal, jestli to mám přikrýt kvůli dešti. A on že to nevadí, že do toho nenaprší a že kdyžtak to zas uschne. Tak jsem to tak nechal asi týden, protože jsem neměl připravený místo na uskladnění. Zrovna pršelo. A do spousty balíků hodně napršelo a pak mi část z toho zplesnivěla, protože jsem to nevysušil.
Dál bylo potřeba vymyslet složení stěny, podlahy a stropu. Od toho se pak odvíjí další rozměry. Což jsem dost tápal. Maj se dávat do stěn folie? A do podlahy? A do střechy? Někdo říká, že je to blbost, kterou vymysleli nedávno. Další tam dávaj klidně dvě. Navíc je těch folií celá řada a různých druhů. Vyznat se v tom je šílený.
Nakonec stěny jsou zvenku 40-50 m (2xprno – skládaný přes sebe), 25 mm rošt, 22 mm hobra, 160 mm izolace+konsturkce, parozábrana, prkna nebo hobra+hlína (ten vnitřek jsem ještě teď nevěděl, to až někde později).
Podlaha z venku je 22 mm hobra, 160 mm izolace+konstrukce, 12 mm OSB deska, 22 mm rošt z hobry, 28 mm smrkový palubky (taky jsem dlouho nevěděl, co za podlahu, nejdřív jsem myslel, že si nějakou vyrobim nebo dám hlínu..)
Strop/střecha je z venku plech, střešní folie, 25 mm rošt z prken, 22 mm hobra, 160 mm izolace+krov, 12 mm OSB deska, bílá barva.
5. PLÁN – PŘÍPRAVA DŘEVA
Dřevo, jak už jsem psal mám od babičky. Babička má les a před dvaceti lety byl na kraji lesa polom celkem velikých smrků a jednoho modřínu. Dřevo nechala rodina nařezat na pile na prkna, latě, fošny a trámy. A celé tak léta leželi nedotčené v kravíně. Strejda s tátou je prý i chodili otáček, aby se nezkroutili.
Z nesámovaných fošen, které jsou tlusté 60 mm jsem s tátou nařezal na katru latě 40×60, trámy 160×60, trámky 80×60 a 120×60. Samozřejmě jsem dobředu nevěděl kolik jich budu potřebovat. Snažil jsem se to cca spočítat, ale lecos se krokem stavby měnilo. Tudíž jsem si nejdřív spočetl cca kolik toho bude potřeba na podlahu, to jsme nařezali a zbytek jsme řezali na jaře a postupně dořezávali, co jsem potřeboval.
Řezali jsme to na starý cirkulárce. Chvilku trvalo než jsme na to přišli, jak osámovat fošnu a než jsme přišli, jak to udělat celkem rovně a než jsme cirkulárku vytunili o měrky a držáky a svorky. Pak už to šlo dobře. Samozřejme míry nejsou úplně dokonale rovný, plusminus půlmilimetru, někdy i centimetr. Ale na stavbě to většinou nevadilo.
Další věc byla dostat to dřevo z chalupy do Jamek, je to asi 55 km. Hodně jsem toho odvozil felicii na střeše nebo na vozejku. Zbytek mi pak odvozil známý na velkém vozejku se silným autem.
Celkově hodně času mi zabralo rozhodnout se, jak to má být. Pak sehnat, objednat, koupit materiál a pak ho dostat na stavbu. Když už mám vše, co momentálně ke stavbě potřebuju, tak to samotný stavění už je za odměnu.
6. UMÍSTĚNÍ PODVOZKU + PLACHTA
Dostat podvozek na místo nebylo lehké. V cestě bránilo spostu obrovských klád, které bylo potřeba odvést. Pak se domluvit se sousedem Petrem, co má traktor. Který zároveň nebyl nadšený z toho, že podvozek zatím stojí na jeho louce, protože maringotce teče z kol olej. To jsem pak vyřešil plechovkama.
Tady fotka podvozky, kdy není ještě úplně oholen a ještě není na svém místě. Tady chvíli stál, než se něco pohne.
Když byla cesta volná a Petr seděl v traktoru. Dotáhl maringotku k místu, kde má stát. Není to úplně snadný jí dostat přesně na místo, protože je mezi dvěma velkýma vrbama. Taky docela do kopečka a není tu celkově moc místa na otáčení a nadjíždění atd. Kam to šlo, tam to šlo. Zbylých asi dva metry kolmo k maringotce, jsem dostal pomocí heveru a kurty.
Jelikož jsem nechtěl, aby maringotka stála na kolech, aby se kola neničili a taky se dali vyměnit. A zároveň maringotka stojí ve svahu, takže je jasné, že se musí vypodložit. Pomocí heveru a podpěr jsem dostal maringotku na čtyři sloupy ze starých pražců. Nad dvěma sloupy naproti sobě je přepažený další pražec, na kterém podvozek leží. Pod každým sloupem jsou základy, vykopaná díra, do které jsem naházel kamení a hlínu a postupně palicí udusával. Každý sloup je pak spojen s několika podpěra buď se zemí nebo s přepaženým pražcem.
Podvozek jsem dál odstrojil úplně na železo a odřezal vše co přesahovalo, aby zbyly nahoře jen U-profily. Na jednom místě byl podvozek prasklý a tak jsem ho vyztužil jiným U-profilem.
Během stavby jsem pak udělal ještě třetí dvojpražcové vyztužení, protože ty dvě nebyly, kvůli kolům osově souměrný a tak na jednu stranu, to bylo moc. Taky jsem pak vyztužil ocelovými I-profily jeden sloupek, který se zdál, že se rozpadne, páč už byl trochu ztrouchnivělej.
Abych mohl stavět, potřeboval jsem udělat stříšku z plachty. Ještě, že je tu kolem tolik stromů. Mezi dva jsem napnul lano a přes něj přehodil plachtu a uvázal ke stromům. Plachta je silnější a veliká 8×12 m. Tudíž je to fakt velká plachta, když foukne, tak je to síla a udržet plachtu tam, kde ji chci mít nebylo lehké a strávil jsem s ní v dalších fázích spoustu času, ale vyplatí se to a na jiný způsob jsem nepřišel, aby mi do toho nepršelo.
7. PODLAHA – konstrukce
Podvozek je na místě a připraven. Ještě je potřeba ho rozšířit na 3 metry do šířky. Na každou stranu cca o 40 cm. Maringotka má mít sice 320 cm, ale ještě na každou stranu přijde 10 cm obložení stěny. Podvozek má 8 žeber. Krajní žebra jsem rošířil U-profilem po celé délce. Zbylých 6 žeber uprostřed jsem rozšířil pomocí dvou trámků, které jsem sešrouboval srkz žebro z obou stran a konce trámků zapřel v U-profilu konstrukce. Můžu jít pokládat.
První přijde hobra, pak trámy. Mezi ně izolace. Navrh OSB desky 12 mm. Nejdřív musím na konstrukci podvozku navrtat nějaké špalíky, aby bylo kam přivrutovat hobru a trámy. Hobra je dost křehká a tak, když po ní chtěl Vinc přejít, tak se propadl. Jinak to šlo dobře. Lemové trámy podlahy jsou plné 160×60 mm. Vnitřní trámy jsou skládané mají výsledný rozměr taky 160×60. Jsou z latí 40×60 mm a uvnitř tedy vznikne mezera 60×80 mm. Trámy jsou spojované destičkama z bukové překližky tl. 8 mm o rozměrech 15×10 mm. Jen na krajích trámů jsou takové dlouhé pásy asi 15×40 cm, protože tam trámy přesahují konstrukci podvozku asi 30 cm, abych maringotku prodloužil. Vzdálenost destiček kolem 35-40 cm, jak to vyšlo. Jelikož šířka izolace je 60 cm, tak jsou trámy od sebe vzdálené 58-59 cm, aby tam přesně zapadli a nemusel jsem je řezat. Až na jednu mezeru ,která byla asi 75 cm. Pak i na ty OSB desky to vyjde, aby byly pochozí během stavby. Ty OSB desky nejsou finální podlaha maringotky. Desky jsem lepil k sobě lepidlem D4 a mají sloužit jako parozábrana.
Podlaha hotová a je září nebo říjen. To už dávno bylo jasné, že to nestihnu dokončit. Tudíž je čas zazimovat, přikrýt plachtou a skládat plány na jaro.
8. PLÁNY PODRUHÉ
Je podzim a zima. Mám podlahu a koupenou izolaci a nařezaný nějaký dřevo a dokonce vyrovený okna, který jsou zatím na skladě. Skládám další plány. Jsem trochu v chaosu, protože jsem spoutu věci s čím přicházím do styku a co je potřeba řešit, tak vidím poprvé a nějak se musím rozhodnout. Snažim se připravit, co se dá.
Přemýšlím jak obrousím tolik prken na obložení stěny. U babičky je i hromada nesámovaných prken. Vyšlo mi, že potřebu protahovačku. Ale nějakou silnou a širokou. Takový nový jsou většinou kolem 30 cm. A my tu máme ještě spoustu fošen, ze kterých budem dělat stoly a ty jsou někam k 50 cm. Nakonec jsem na inzerát nedaleko našel starou protahovačku. Šířku nožů má 60 cm a váží asi 200 kilo. Oprášil jsem ji, namazal, nabrousil nože, sešteloval a je krásná, celá mechanická a funguje super. Dal jsem jí na kolečka, aby s ní šlo pohnout. Ještě jsem koupil 30m kabel. A na konci stavby se přetrhl řemen, který byl ještě původní. Musel jsem ho vyměnit, nečekal jsem, že budou tak drahý. Protahovačká má dva řemeny a tak jsem koupil rovnou oba (vyrobili je teda špatně, ale nebyl jsem schopen je v ten čas reklamovat) a vyšli mě na 5000 Kč. Celkem tedy mě protahovačka vyšla na cca 13 000 Kč.
Pak jsem se snažil spočítat kolik přesněji budu potřebovat latí a trámů. Tady je nákres jedný stěny. Ostatní jsem pak počítal někde na papíru. Pak z toho kolik bude potřeba překližky na spojenované trámyz latí. Jaký vruty do jakých míst. A taky přibližný počet, abych je objednal najednou. Než kupovat po krabičkách z nějakých stavbenin nebo železářství, to je o dost dražší. Rozestupy mezi sloupy jsou zase 58 cm kvůli izolaci, která má šířku 60cm.
Pak sehnat dveře. Protože, když jsem si nechal nacenit nový, tak stáli 45 tisíc kč. Chtěl jsem celý prosklený. Nakonec jsem sehnal z bazaru oknotherm obrovský 136×250 cm za 16 tisíc kč. Větší společnosti mají bazar nepoužitých oken a dveří, kde jsou celkem levný. Na plánku mám nějaký asi myšlený dvěře, né ty skutečný, to jsem pak posouval.
Další plán byl to stavět s dospívajícíma lidma – tovaryšema.
9. TOVARYŠOVÉ
S tovaryšema proto, že mou snahou je vytvářet možnosti a prostředí, kde děti a dospívající mohou být s náma a učit se od nás a pomáhat vytvářet svět. Spíš než, abychom vytvářeli svět, ve kterém děti být nemůžou, protože na ně moc rychlý a nebezpečný a nemají tam své místo.
S tovaryšema už jsem nějaké stavby a výrobky dělal, ale jen jednorázově. Tady to jsem chtěl pojmout ještě více kontinuálně. Tovaryš, který přijede poprvý, koho neznám a nevím, co od něj očekávám. Si zaplatí jídlo, spaní a něco za mé učení a pozornost. Když nám bude vyhovovat a budem chtít dál spolupracovat, tak může přijet a vyměníme tovaryšovu práci za jídlo, učení a bydlení. A případně po nějaké době se můžem domluvit i spolupráci formou brigády.
Tudíž jsem z jara sdílel tuto výzvu.
Celkem spolupracovalo na stavbě v průběhu času asi deset tovaryšů ve věku mezi 10 a 16 lety plus syn Vincent, kterému bylo 6 let. Někteří učni tu byli jednou, někteří dvakrát, někteří třirát a Honza asi osmkrát. Ideální počet byl kolem tří najednou. Kdy jsem se jim pomohl věnovat a mít o stavbě přehled. Zároveň si spolu mohli hrát a být si parťáky. Pluli na loďkách, vyráběli si nějaké své výrobky nebo s dětma na táboře hráli larpovou bitvu nebo jiný hry. Celkem to bylo super. Ty, co přijeli víckrát se naučili, jak se jmenuje jaký nářadí a jak se s ním zachází a kde, co je a tak jsem jim mohl svěřovat čím dál složitější úkoly.
Sami byli rádi, že něco takovýho opravdovýho můžou zažívat. Že jim dá někdo důvěru a prostor. A pak seskládat stěnu 7×3 metry a pak ji postavit, je super pocit.
Neměli jsme většinou pevně stanovený, odkdy dokdy budem pracovat. Většinou jsme vstali nasnídali šli něco dělat dopoledne a pak něco odpoledne. Někdy nebyli sílya a skončili jsme dřív a někdy jsme chtěli něco dodělat a skončili jsme později. Je super, že většina z nich vezme tavbu za svou a mají zájem, aby to bylo dobře a zajímáje, co bude dál..
Když to vezmu, tak to určitě stavbu nějak neopozdilo. Jsem si celkem jist, že i do v nějakých částech dost urychlilo.
Takže díky klukům a jejich rodičům ♥
10. KONSTRUKCE STĚN
Nejdřív jsem musel napnout plachtu asi do 7m. S velikým těžkým žebříkem. Foukal vítr. Dělal jsem to sám. Dělal jsem to celý den. Nejdřív jsem mezi dva stromy nátahl ocelový lanko. Pak přehodil plachtu a přivázal ji na další stromy v okolí. Plachta se hodně časem prověšovala. Zvlášť kdy přšelo a foukalo. Taky se hodně trhali oka. To jsem pak na ty místa omotal drát a udělal oko nový. Tak jsem plachtu pořád tak různě upravoval než byla střecha. Byla to fuška, ale díky za ní.
Stěny jsem dělal z klukama a bylo taková manufaktura. Někdo řezal latě, někdo vrtal díry do destiček, někdo přišroubovával destičky, někde plnil vatou mezeru mezi latěma. Rozměry oken jsem věděl. Musel jsem si ještě domyslel, jak mají být vysoko. Otvor na okno je potřeba udělat z každé strany o 0,5 cm – 1 cm větší. Tam, kde je rám okna je sloupek spojen z jedné latě 40×60 mm a z jednoho trámku 80×60 mm, aby bylo kam okno přidělat a zároveň zbylo místo na parapety. Tudíž tam vznikla fakt malá mezery na izolaci (4cm). Jedno okno má na šířku 200 cm, tak u toho jsem horní rám otvoru vyztužil jsem dalším trámkem.
Stěny jsme stavěli na podlaze. Jednotlivé sloupy jsou nahoře a dole spojeny dvěma trámy 80×60 pocelé délce stěny. Lepší to je asi vidět na fotkách. Když byli stěny hotové, tak jsme je zvedli s pomocí několika kluků, kteří byli na kurzu Cesta bojovníka. Nejdřív jsem udělali dvě delší, zavětrovali a přišroubovali k podlaze. Potom jsme mezi ně postavili ty dvě menší, které jsou šikmé kvůli střeše, tudíž ty dlouhé nejsou stejně vysoké.
Dál jsem boční stěny přišrouboval k těm dlouhým. A pak jsem různě dal do stěny zavětrování. Zvlášť pak u dvěří a u oken. Když pak jsem nad tím přemýšlel, tak možná by bylo lepší udělat ještě důkladnější zavětrování kvůli převozu. Vyloženě od shora až dolu trámkama s přešuním na sloupech nebo zvenku nějakým želeným pásem (to jsem viděl u stavby nějaké maringotky na fotkách).
Teď už se do maringotky blbě lezlo, tak kluci vyrobili schůdky.
11. KROV + STROP
Když byli hotové konstukce stěn. Začali jsme dělat krov. Ten je z modřínových trámů 160×60. Skoln střechy je malý, aby nahoře bylo víc místa, cca 5 cm na 1 metr. Přepažení je 300 cm bez 2×16 cm(tloušťka konstrukce), což je cca 270 cm. Trámy jsou daleko od sebe 80-90 cm (už si přesně nevzpomínám). Uchycený jsou k vrchním trámům stěn pomocí železným vinglů.
Tady bylo nejvíc vidět, jak jsou ty trámy křivý a celá ta konstrukce není úplně rovná, protože jsem si udělal jeden trám a podle něj obkresloval ty ostatní, takže někde to je třeba 3 cm větší nebo menší. Stavbě to nevadí, jen jsem to pak musel třeba zkracovat nebo to nějak přizpůsobit.
Dál jsem udělal strop z OSB desek 12 mm. To nás přijel zrovna navštívit Mikuláš s Rozárkou, tak mi trochu pomohl. Desky jsem lepil k sobě lepidlem D4 a mají mít funkci parozábrany.
12. HOBRA ZVENKU
Pak jsem začal zakrývat stěny hobrou zvenku. Ideál by byl uděla střechu, ale pak by se mi tam blbě obkládali prkna. Tak jsem to dělal, tak a musel jsem ještě chvíli s plachtou vydržet. Hobra šla dobře. Dělal jsem to celý sám a během asi tří jsem to měl. Rychle to přibejvá, jsou to velký desky. Hobra je super, že je hodně nenasákavá, aspoň ta venkovní strana, takže nevadilo, když na ní pršelo.
Hobra mi nevyšla, tak jsem dokupoval ještě další. Tam je blbý, že je docela drahá doprava asi 1200 Kč.
Když koukám na fotky, tak Petr tu zrovna vykopal kolem cesty odvodňovací strouhu, která tam dost překážala. Nějak jsme si poradili a máme jí tu dodnes, kdy jsou přez ní už různé mostíky.
13. PLÁŠŤ Z PRKEN
Pak jsme se pustili do pláštění. Nejdřív jsme udělali z prken rošt. Až u poslední stěny mi došlo, že bude fajn ho dělat šikmo, že bude fungovat jako zavětrování. Teda vlastně mi to nedošlo, ale viděl jsem to u stavby kluků ve Vrábsku, který staví tiny housy.
Pak konečně přišla na řadu slavná protahovačka. To jsem hodně dělal s klukama. Protáhli jsme prkna. Někdy to bylo děsný, protože prkna neměli stejnou tloušťku a někdy to prnko samo o sobě měnilo tloušťku, takže nějaký čas trvalo než jsme se to naučili. Protože nám nevadilo, že mají jiný tloušťky, my jsme je jen potřebovali ohoblovat. Aby byly hezký, dali se natřít fermeží a nedžela se v nich voda.
Všechno pohledové dřevo natírám fermeží.
Plochy jsme protáhli a ty šikminy jsme dělali flexou a lamelovým brusným kotoučem. Naučili se to celkem rychle všichni, jen u toho byl dost prach a hluk a bolely ruce, tak jsem pak brousil většinu já a ostatní natírali a nosili.
Já jsem si pak vlezl na střechu a přišrouboval jsem to nahoře a kluci dole. Uprostřed pak dodatečně. Abychom věděli jakou vynechat mezeru, zvolili jsme to prknaktrý má být navrh, přiložili, udělali čárku a podle ní pak dali prkno, co má být pod ním. A takle pořád dokola. To jsme dělali několi dní. Je to pracný, ale je to pak krásný.
14. PARAPETY VNĚJŠÍ
V mezičasem, kdy to šlo jsem dodělával parepaty. Na ty jsem koupil modřínový prkna. Každý parapet je na míru a ještě trochu zkosený nebo vyřízlý, takže to byla docela piplačka a meření a rýsování. Bavilo mě to. Řek jsem si, že se nebudu moc vztekat, když bude dělat na potřetí. A docela se to dařilo.
Vrchní parapety jsou za prknama, aby voda netekla za něj.
Tady Vinc natáčel, jak rýsuju.
15. OKNA
Okna jsem si nechal vyrobit u firmy TRUHLÁŘSTVÍ Petr Kaiser. A bylo to skvělý. Vybral jsem si je kvůli tomu, že mají výrobnu asi 15 km od Jamek a tak doprava vyjde dost levně. Byla s nima super domluva a spolupráce. Udělali mi nabídku přesně na to, co jsem potřeboval, i když to asi běžně nedělají. Okna vyrobili a jelikož jsem je tady neměl, kam dát, tak je měli asi třičtvrtě roku na skladě a pak mi je dovezli, kdy jsem potřeboval a i sami ochotně složili. Doporučuji ♥
Mám dvě malý otevírací okna na větrání, které jsou u stropu a tři větší až velký okna jen samotný skla bez rámu – ty totiž vyjdou hodně levně. Všechny jsou to trojskla a složení je CGP4-16-F4-16-CGP4 // rámeček Chromatech plus C+ a ceny a rozměry oken včetně rámu jsou:
1220×500 (s rámem otevírání výklopné) 9156 Kč
570×400 (s rámem otevírání výklopné i klasické) 8322 Kč
570×1220 (samotné trojsklo) 1644 Kč
1870×1000 (samotné trojsklo) 4422 Kč
1220×1220 (samotné trojsklo) 3520 Kč
Šířky jsou volený schválně, aby vycházeli mezi sloupy konstrukce. Tedy na jednu mezeru nebo na dvě mezery nebo na tři mezery.
Dost jsem se modlil, aby ty okna seděli do těch otvorů, které jsme v konstrukci udělali a že jsem neudělal žádnou chybu. To se povedlo. Okna jsme celkem jednodše vsadili. Jen ty dvě největší byly hodně težký, tak jsme je tam dávali asi ve čtyřech. Dole jsme je postavili na takový malý placičky z dřevotřísky, aby tam vznikla mezera, která jde utěsnit. Okno se opřelo do venkovního parapetu. Nastavilo tak, aby všude dokola byla nějaká mezírka a potom jsem to zapěnoval. Použil jsem takovouhle pěnu. Kupoval jsem tam i parozábranu a možná ještě něco. Měla by být víc eko, ale kdo ví, nějak jsem to nezkoumal. Spíš by mě zajímalo, jak to jde vyřešil jinak. Třeba u těch oken s rámem, který jsou přivrutovaný ke konstrukci, bych si to dokázal představit nějakou vlnou nebo izolací. Ale u těhlech oken, kde to vlastně drží ta pěna nvm.
A pak silikonování. To mě hodně nebaví. Nemám moc rád silikon. Moc s tím neumím a je to hmnota, která je mi cizí. Podobně jako pěna, s tou aspoň není tolik potíží. Silikon mám věčně všude opatlanej. Ale nakonec to dopadlo docela dobře. Dost jsem hledal a přemýšlel, jak to vyřešit, ale nvm. Asi nějakým kytem jako na klasickejch oknech? Což nvm jestli by dopadlo lépe.
16. STŘECHA
Na stropě už jsou OSB desky. Na ně mezi trámy jsem položil lněnou izolaci. Na to jsem dal hobru, kterou jsem musel doobjednat. Pak jsem tam místo latí dal pásky z půlek prken. Na to jsem dal černou difůzní folii, nejdřív jsem neměl v plánu jí tam dávat, ale když jsem přijel koupil plechy, tak mi jí doporučili. Když ze spoda plechu kondenzuje voda, tak steče po té folii. To tehdá jsem ty plechy nekoupil. Já čekal, že tam přijedu a koupím nějaký, co mají. Ale oni to vyrábějí přímo na objednávku asi do 20 dnů. A pak jsem dla teda plechy. Přesah je asi 10 cm na každý straně. Když s tím budu chtít popoject, tak plán je, že je sundám.
Plechy jsem si nechal vyrobit na míru od První Chodská v Příbrami. Docela fajn je, že jsou ty plechy v jednom kuse po celým spádu, šířka maringotky.
Celkem mě to stálo i s folií a šroubama 13 800 Kč
17. ELEKTRIKA – rozvadeč a kabely
Návrh na rozvod elektriky byl takový. Plus jsem chtěl přívod 3-fazový, pro možnost zapojení cirkulárky, míchačky a podobně. A rozvaděč s chráničem a elektroměrem.
Na realizaci elektriky se mi přihlásil 18-tiletý tovaryš Chris. Toho času v učení na elektrikáře. Z mého plánku a požadavků jsme udělali seznam a jeli nakoupit do KV-elektro.
Kabely šli dobře protahovat dírama ve spojených trámech.
Návrh jsem dělal, když jsem ještě přesně nevěděl rozložení kuchyně. Momentálně bych udělal na lince zásuvky a vypínače jinak. Ostatní se celkem povedlo a funguje.
Přívod do maringotky jsme natáhnul vzduchem mezi stromy na ocelový lanka. Celkem asi 70 m.
18. IZOLACE + PAROBRZDA
Postupně jsem dával lněnou izolaci mezi trámy.
Pak jsem dlouho přemýšlel ohledně folií a parobrzd a parozábran, to už jsem psal na začátku.
Nakonec jsem dal parobrzdu ÖKO-NATUR. K tomu jsem koupil AIRSTOP FLEX pásku na spoje parozábran a na spoj mezi parozábranou a podlahou či stropem či oknem či trámem. A ještě jsem koupil takovou modelínovou BUTYL DEHNFLEX pásku na utěsnění otvorů v parobrzdě, okolo kabelů. To jsem dělal až přitom, když jsem dělal obklady stěn a krabičky ve stěně.
19. PODLAHA
Teď je nařadě podlaha. Nejdřív jsem myslel, že si nějakou vyrobím z prken, ale už jsem toho měl celkem dost a koupil jsem smrkový palubky tloušťky 28 mm a šířky 14 cm. Délku měly 3 m, což bylo ideální, protože maringotká má uvnitř asi 270 cm.
Podložil jsem je páskama z hobry na místech, kde jsou trámy v podlaze. Připevnil jsem je vrutama, které sahají až do trámů podlahy.
Okolo kamen bude hlína a bude trochu níž než palubky, aby se tam držel bordel.
Na podlahu jsem pak dal něco, abych si jí moc neumazal než bude stavba hotová.
Před nastěhováním jsem pak natřel podlahu dvakrát osmo nátěrem. Teď už bych to nedělal. Nedělá se mi s tím moc dobře a myslím, že to nějak extra nepomáhá a je to dost drahý. Nejspíš bych to natřel fermeží jako všechno. V plánu mám to ještě namořit výluhem ze šlupek a listí vlašskýho ořechu, aby to bylo tmavší.
20. VNITŘNÍ STĚNY – prkna
Vnitřek jsem dlouho nevěděl. Nemám moc rád palubky na stěnách. Teda hlavně ty, co dělají takový vlnky. A taky jsem nechtěl mít všude dřevo, protože jsem si představoval, že to pak bude takový moc chatový. A jednou byl u me na návštěvě Mikuláš, který pracuje s hliněnou omítkou a říkal, že mi s omítkama pomůže. Mě se do nich totiž moc nechtělo, protože nejsem moc dobrej zedník. Tak jsem si nakreslil plánkek, kde bude dřevo a kde bude hlína. A pod hlínou bude zase hobra. Kterou jsem zase musel dokoupit. A dopravný je docela drahý, asi 1200 Kč.
Prkna jsem, ale nechtěl mít rovný, chtěl jsem zachovat krajinku. Z předchozí zkušenosti už jsem věděl, že přímočarkou to je šílený. Tak jsem si koupil tuhle ocasku. A je skvělá. Dolní prkno jsem zarovnal na jedný hraně a druhou hranu s krajinkou jsem obkreslil na druhý prkno. To ořízl ocaskou a druhou hranu s krajinkou obkreslil na třetí prkno. A tak dál. Je to docela práce, ale šlo to dobře a jsem rád, že jsem tomu věnoval čas a energii.
Během toho jsem dělal díry na krabičky od elektriky. V parozábraně bylo potřeba na každou krabičku vyříznou díru a pak jí zadělat modelínovou páskou. Vtvořit tam takovou jamku na tu krabičku.
A na zbytek jsem pak dal hobru.
21. PATRO
Patra mám dvě. Jedno na spaní a jedno na uskladnění věcí. Trámy na patra jsem dal než jsem dělal izolaci a je uchycené v konstrukci stěny pomocí závitových tyčí.
Patro na spaní je šikoré přes celou šířku maringotky (270 cm) a dlouhé 290 cm. Na části tedy matrace nebude. Trámy jsou modřívé o průřezu 160×60 cm. Výška trámu jsem se snažil udělat, co nejmenší, abych měl na patře více místě. Tady jsem se snažil spočítat průhyb.
Prkna jsem dal s mezerou 8-10 cm, aby futon větral. Jelikož ty prkna jsou s krajinkou a tou užší stranou nahoru, tak pod futonem je celkem velká díra, která byla znát, když sem tam ležel. Tudíž jsem pak do mezer dal ještě laťky široký asi 3-4 cm. Na prkna jsem pak přicvakal látku, která bude vidět zespodu. Tam, kde už není futon, jsem doplnil mezery, aby se tam dalo chodit.
Patro na věci je z trámů 120×60. Uprostřed je ještě jeden trám, na kterém visí houpací křeslo nebo se za něj dají zavěsit další věci jako sušák, síť na ležení atd..
22. KAMNA A KOMÍN
Průchod komínu stěnou jsem vyřešil pomocí šedých izolačních desek tloušťky 3 nebo 4 cm. Desky jsem nařezal na čverce a udělal do nich díru na trubku. Pak je přepůlil vložil do díry trubky a poskládal je za sebe, aby vyšla na celou tloušťku stěny. Spoje desek jsem spojil kamnářským silikonem nebo silikonem na motory. Ten na motory je asi do 300 °C, ale zase se hned nerozdrolí jako ten kamnářskej.
Ideálně bych ten prostup udělal takhle, ale pěnový sklo bylo hrozně drahý a já potřeboval jen kousek.
Stěnu za komínem a kamnama jsem taky udělal z těch samých desek. Šířku mají 60 cm, což vyjde akorát na trámy.
Komínový trubky a izolační desky jsem koupil tady v Plzni. Bylo to super. Pán mi pomohl z mého plánku poskládat, co jsem potřeboval a ještě mi dal za pár korun spoustu odřezků, ze kterých jsem mohl sestavit ten prostup. Trubky, co vedou venku jsou z nerezu a nechal jsem si je vyrobit soukromně.
Kamna jsem chtěl Jotul 602. Nakonec z bazaru stáli 20000 Kč. K nim jsem koupil adaptér na externí přívod vzduchu.
Externí přívod jsem udělal podlahou pomocí klapky s táhlem.
Na podlahu jsem dal nějaký kamínky a jíl s pískem a pak jutu a hlínu, co jsem dával na stěny.. Pod nohy kamen jsem dal větší kameny, na kterých budou kamna stát.
23. VNITŘNÍ PARAPETY
Vnitřní parapety jsme dělal podobně jako ty vnější z modřínových prken. Nechával jsem krajinky. Většinou jsou trochu ven ze stěny, akorát u okna v patře jsou zároveň, aby se tam dalo lépe opírat.
24. MOZAIKA
Za kuchyní jsem se rozhodl udělat mozaiku s úlomků dlaždic. Nikdy jsem to nedělal, ale zdálo se, že to nebude těžký. Na mlýně bylo spoutu druhů dlaždic, hlavně modrých. Ale nechtěl jsem zas, aby to vypadalo jako v koupelně. S tovaryšem Honzou a synem Vincentem jsem vybrali dlaždice, nakreslili si zhruba, co by tam mohlo být za obrázky a pak jsme rozmátili dlaždičky a začali obrázky sestavovat na zem. Přemístit je pak na stěnu nebylo většinou snadné a tak jsme to pak už většinou nedělali a lepili to rovnou na stěnu. Dělali jsme to pomocí klasického lepidla na dlaždice.
Byla to dobrá hra. Dělali jsme to dva dny. Další den jsem to pak spároval. Dopadlo to nakonec docela dobře. Ke konci už to šlo daleko rychleji, když jsme přišli na to, jak nejlépe dávat kousky, aby nám tam nevznikali díry.
25. VNITŘNÍ STĚNY – hliněné omítky
Tam, kde jsou prkna nebo mozaika je hliněná omítka. Koupil jsem už hotovou omítku od Picase. Mikuláš, co slíbil, že se mnou omítky udělá, nakonec přijel. Udělali jsme spolu jednu malou stěnu. Ostatní jsem dělal sám nebo s tovaryšem Honzou. Nejsem moc dobrej zedník a šlo hrozně pomalu a hrozně jsem se u toho navztekal. Oproti tomu jak rychle to dělal Mikuláš, mi to šlo, tak pětkrát či víckrát pomaleji. Nakonec jsem to dodělal, ale bylo to fakt úmorný. Teď jsem teda rád, že to tak mám. Je to hezký a příjemný.
Dělali jsem to takto. Na hobru jsme dali první vrstvu. Pak jsem tam přicvakal jutu. Juta je tam kvůli tomu, aby hlína nepopraskala, jak se stavba pořád hýbe. Nejdřív jsme to zkoušeli bez sponkování, ale juta se pořád hýbala a moc nám to nešlo. Druhou vrtvou jsme zaplnili jutu a třetí vrstva je poslední pohlednová. Schne to docela dlouho. Minimálně den myslím, tak po zavadnutí jsem to hladil houbou. Všechny vrstvu jsou tenoučký. Celková tloušťka omítky je cca 0,5-1 cm.
V nějakých místech jsem dal červenou hlínu jako druhou vstrvu. Až bude chvíle, tak můžu vyškrabat do té vrchní vrstvy nějaké obrázky a bude vidět ta červená, třeba jako tady.
26. TERASA A DVEŘE
Abych mohl dát dveře a aby byla maringotka dobře funkční udělal jsem terasu. Jelikož je přímo před dveřma strom, rozhodl jsem se udělat široký schody, aby se dobře obcházel. Což se ukázalo jako dobrý nápad, protože široký schody jsou dobrý na sedění, zvlášť ještě když jsou na jih.
Terasa do budoucna bude mít i střechu.
Dveře byl oříšek. Měl jsem je přichystaný už od jara. A když přišlo na to, že je tam dáme tak nešli otevřít. Pak přijel technik z ohnotherm a přišel na to, že západka zámku je zamčený, i když dveře neměli zámek. Tak je otevřel.
Jsou hodně težký. Dávali jsme je tam asi ve čtyřech.
Když jsme dveře nasadili, tak za nějaký čas začali drhnout. Rám jsme dali trochu křivě a jak se stavba hýbe, tak pak nešli ani dovřít. Mají hodně možností štelování, ale moc jsem nevěděl, jak fungují. Tak zase přijel technik, tentokrát mě to stálo asi 2500 Kč. Nastavil, co mohl, ale stejně ještě to drhlo, tak jsem musel rám dveří trochu posunout. Pak ještě trochu nadzvednout panty. A čas od času se to ještě hýbne, tak s tím taky trochu hnout. Tak snad si to časem sedne. Tohle bych udělal nějak důkladněji.
27. ELEKTRIKA – zásuvka, světla
Asi nic složitýho. Zásuvky mám většinou dvojitý. Světla mám uvnitř tři. Nad kuchyní to je světelný řetez. Další dvě jsou už koupená krytka s látkovým kabelem a objímkou. Chtěl jsem původně kupovat látková nebo provazový kabely od Luxifera, ale jsou dost drahý a už jsem neměl moc peněz na to.
Venku mám dvě světlo. Jedno zezadu a na terase světelný řetez, který mi teď když prší vyhazuje pojistky. Koukal jsem do objímek a některý jsou narezlý. Tak to nejspíš dělá to, ale píšou, že je to venkovní řetěz.
28. KUCHYŇ
Dlouho jsem nevěděl, jak to bude vypadat. Nakonec to dopadlo takhle.
Deska je dubová 4cm.
Plynová nerezová dvouplotýnka. Bombu mám pod maringotkou a není nijak zateplená.
Dřez. Je bílý, což už bych dnes neudělal. Je pořád špinavý. A jak není úplně hladký, tak jde blbě umývat, teda aspoň mně. Odpad vede pod maringotku.
Ohebná baterie.
Průtokový ohřívač vody. Od sousedů.
Přívod vody do baterie je z barelu pod linkou, pomocí ponorného čerpadélka.
Čerpadlo zapnu jen, když chci pustit vodu, protože hodně vrčí. Čerpadlo je na 12V a tak k němu mám měnič napětí.
Bohužel čerpadlo má malý tlak a nesepne průtokový ohřívač. Toto je nejsilnější čerpadlo, které jde strčit do barelu, co jsem našel. Tudíž do budoucna koupím silnější čerpadlo a do barelu povede hadice. Zatím mám teplou vodu zazátkovanou a funguje jen studená.
Barel je 25l. Největší spotřeba je na mytí nádobí. Zatím tu moc nevaříme, tudíž nám stačí jeden. Až budem kuchyň více využívat, pořídím nejspíš další. Mohl bych mít i větší, ale už je s nimi pracná manipulace. Barel vždy před naplněním propláchnu teplou vodou a štětkou.
Ledničku. Od kamarádů. Ve který momentálně nic nemám. Když jsme jí měli chvíli zaplou, tak je v noci slyšet a tak ji dám pod maringotku a „pobiju“ dřevem, aby nesvítila. A budu tu mít i více místa. Přemýšlel jsem udělat krecht, ale tady u nás člověk kopne a hned tu má rybník.
Troubu. Od stejných kamarádů.
Nádobu na pití, které říkáme Studánka.
Jak už jsem psal, tak vypínače a zásuvky, jsem udělal na blbých místech.
Polička a skříňky časem.
29. SCHODY
Nejdřív jsem přemýšlel nad žebříkem. Pak jsem si řikal, že schody budou lepší. Pak když jsem to začal promýšlet, tak mi vyšlo, že by museli být hrozně strmý, aby se tam vešlo, co potřebuju a zároveň k nim byl dobrý přístup. Z toho mi nakonec vyšlo, že udělám zahnutý schody. Mají výhodu, že je k nim vstup z prostoru a né od stěny. Pod nima teď máme poličky. Dělal jsem je asi dva dny. Chvíli trvalo než přišel na to, jak spočítat, jak to má být. Schodnice jsou modřínové.
30. PROVAZOVÉ SPÁRY
Spáry či mezery, které někde vznikly mezi podlahou a stěnou nebo stropem a stěnou nebo kolem dveří, jsem zakryl přírodním provazem. Provazy jsou super, že se přizpůsobí tvaru, když to někde není rovný a celkově hezky zaobluje prostor. Nejdřív jsem je tam zkoušel lepit, ale to bylo naprd a lepidlo bylo vidět, tak potom jsem je přitloukal hřebíčkama a to je daleko lepší. I trubku na přívod vzduchu do kamen jsem omotal provazem, jinak byla vidět hliníková.
X. NÁŘADÍ A ROZPOČET
Nějaký elektrický nářadí už jsem měl.
Jednu starou akuvrtačku makita, co je už jen na takový šolíchání.
Silnější akuvrtačku makita.
Flexu makita.
Přímočarku makita.
Mafl makita.
Motorovou pilu Stihl.
Během stavby jsem si koupil druhou stejnou silnější makita akuvrtačku.
Silnější vrtačku na kabel ParkSide.
Protahovačku.
Ocasku makita.
Excentrickou brusku Maktec. Makita má ještě takovou hobby značku.
Během stavby jsem si přejel mafl autem. Tedy jsem kupoval ještě mafl, ten samý.
Ruční nářadí jsem většinu měl.
Kupoval jsem pak takové spotřebnější věci jako metry, ruční pilky, bity, vrtáky, kotouče do flexy..
Rozpočet je nakonec plus minus 354 000 Kč i s nářadím, které jsem během stavby kupoval, což bylo asi za 26 000 Kč. Bez nářadí tedy cca 328 000 Kč.
Jak jsem psal na začátku, je to cena bez dřeva. Dřevo jsem kupoval jen modřín na parapety a pak dřevo na teresu. Myslím, že bez vlastního dřeva, by mě to vyšlo odhadem o 100 000 Kč více.
XX. ZHODNOCENÍ A PLÁNY DO BUDOUCNA
Něco z plánu jsem už realizoval. Máme poličky pod schodama. Dřevník. Houpací křeslo. Tyč na šplhání a sjíždění. Rozkládací pohovku. Poličky pod patrem. Věšáky.
Čeká nás střecha na terasu. Poličky a skříňky v kuchyni. Knihovna a polička na prázdné západní stěně. Skládací stůl. Provazová síť. Rolety.
Jak se nám to celé povedlo? Tyto slova píšu po půl roce, kdy jsme v maringotce prožili zimu. Zrychleně, tak za mě stavba povedla. Zima úplně v pohodě, ani od podlahy není zima, když se topí. Ztopili jsme zbytky ze stavby, asi necelý dva kubíky. Když jsme se naučili, jak topit v kamnech, tak ani tu většinou nebyla sauna, když jo, tak jsme větrali. V noci jsme spali většinou s otevřeným oknem. nahoře. Trochu jsem bojoval s těma dveřma, ale teď se zdá, že se ustáli. Jinak celkově celá ta stavba se pořád hýbe a sloupky se pořád trochu zarývají do země. Naštěstí celkem rovnoměrně, že to nevytváří sklon. Příště bych to udělal lépe.
Prostor je tu příjemný a, i když máme málo věcí, tak jsem překvapen, že se nám to sem v pohodě vejde. Jsem rád, že jsem nakonec dělal ty omítky, i když mi to tak nešlo. U terasy už jsem dvakrát zvětšoval díry na stromy. Díry ve střeše terasy budou muset být už hodně velký.
Bílej dřez už bych si nekoupil, je pořád špinavej. Zatím tu teda moc nevaříme. Občas snídaně, palačinky nebo tousty, ale i tak je pořád špinavej.
Hodně mě baví světlo v maringotce. Světla je tu dost a směrem na jih máme rybník a ten odráží světlo vln a vlnek na stěny a strop a vytváří to hezký obrazy.
Přes zimu se nám nastěhovala na střechu myš, kterou jsme nedavno chytli a odnesli na louku. Taky ptáci se zdálo, že hnízní ve stropě nebo ve stěnách, ale nenašel jsem je. Jinak máme jednoho pavouka a pak i nějaký červotoče. Uvidíme, co s nima.
Později pak přidám další fotky z pokračování.
Díky za možnost stavět a mít dům. Těším se.
Jan